Je rozdíl, jestli sedíme v mrazu před stanem, nebo pospícháme s těžkým batohem „horem dolem“ a počasí se také neustále mění. Tomu musíme přizpůsobovat oblečení a to bude možné jen tehdy, když budeme mít k dispozici všechny správné oblékací vrstvy.

OBLÉKACÍ VRSTVY
1. vrstva - spodní termoprádlo
Moderní tkaniny první vrstvy odvádí vlhkost od těla, jsou lehké a zajišťují stálý pocit sucha a tepla. Aby mohla vlhkost produkovaná naším tělem unikat do prostoru, nesmí zůstat nacucaná v bavlněném tričku či flanelové košili. Kvalitní „spoďáry" jsou proto velmi podstatnou podmínkou fukce celého „systému" oblékacích vrstev.

2. vrstva - parádičky
Materiálově je podobná svým vrstván „sousedkám", oproti třetí je však slabší a oproti první jsou výrobky tvořeny více pro oko. Jsou to samá pohledná trička, košile, roláky, halenky, mikiny a „jánevímcoještě“. Dobře vypadají a trochu izolují.

3. vrstva - drtič mrazu
Zde kraluje flís - materiál vyrobený z polyesterových vláken mnoha značek, druhů i kvalit. Základní rozdělení určuje hmotnost, od „stovky" (100 g/m2, ze které jsou nejčastěji výrobky druhé vrstvy) až ke „dvou" a „třístovkám". Čím silnější, tím teplejší. Oblíbené „flísky" jsou lehké, prodyšné, neabsorbují vlhkost a vytváří výbornou tepelně izolující vrstvu. Nechrání ovšem proti větru, pokud nemají integrovanou větruodolnou membránu.

4. vrstva - větrovka
Vítr zastavují kalhoty a větrovka čtvrté vrstvy. Dají se sbalit do miniaturního balíčku, zejména ty novější z mikrojemných přízí (Pertex, Tactel, atd.). Nejsou nepromokavé, o to se stará pátá a šestá vrstva. Zdálo by se, že čtvrtou vrstvu bychom mohli vlastně vynechat a nasadit rovnou pátou, ale dokud neprší, není důvod nosit daleko dražší a přitom omezeně prodyšné oblečení z „pětky". Zbytečně bychom se mohli „zapařit" při vydatnější námaze.

5. vrstva - „nepropro" oblek
Pátá vrstva musí být opravdu NEPROmokavá a přitom PROdyšná pro vodní páru, kterou naše tělo neustále produkuje (tedy dohromady „NEPROPRO"). Současně požadujeme, aby byl oblek dokonalou překážkou pro vítr. To není jednoduchý úkol a proto jsou takové materiály stále poměrně drahé. O naši přízeň se ucházejí mikroporézní zátěry nanesené na tkaninu a membrány, které mohou existovat i samostatně. Ty bývají nejčastěji nalaminovány na tkaninu (dvouvrstvý laminát), na tkaninu i podšívku (třívrstvý laminát) nebo volně zavěšeny mezi svrchní tkaninou a podšívkou. Pro dokonalou nepromokavost obleku musí být přelepeny i švy. V běžném pohybovém režimu stíhá „nepropro" oblek propouštět do volného prostoru vlhkost, produkovanou naším tělem (podmínkou je kvalita i všech dalších oblečených vrstev pod „nepropro"). Schopnost propouštět vodní páry je ale limitovaná (jen určité množství vodních par za jednotku času), takže jakmile se zvýší produkce vlhkosti (běžíme, stoupáme do kopce, neseme těžký batoh), jsme mokří až, až. S tím musí každý majitel páté vrstvy počítat. 

6. vrstva - pláštěnka
Pro ty, kdo nemají 5. vrstvu. Mnoha cestovatelům nadále věrně slouží pláštěnka. Neměla by to být choulostivá „igeliťačka", ale pořádná odolná pláštěnka, pro turisty nejlépe s„hrbem“ pro batoh. Kvalitní pončo navíc může plnit mnoho dalších funkcí, podobně jako odpradávna univerzální celta. Mnoho velkých dobrodruhů také nadále propaguje vynikající služby a praktičnost deštníku.

7. vrstva - zimní oblečení
Čím mrazivější počasí vládne, tím je také sušší, což je příležitost pro uplatnění zimních péřových bund, nebo bund s umělými vlákny a stejně tak i zimních kalhot. Nedosahuje-li mráz extrémních hodnot, vystačíme při pohybu přes den bez péřovek s večer brzy vlezeme do spacáku. Z toho vyplývá, že opravdu nezbytné je zimní oblečení jen v případě, že předchozí vrstvy ani ve svém součtu nestačí tepelně izolovat (pláštěnky ani „nepropro" obleky se pak neuplatní) a nastupují zimní „specialisté". Šití a plnění zimních bund a kalhot je podobné problematice spacích pytlů a tedy na dobrém oblečení bychom neměli najít „studený" šev ani zip a dokonce i stahovačky by měly přitahovat k tělu jen vnitřní tkaninu, nikoli „přiškrtit" celou vrstvu izolace.

KAPUCE JE VIZITKOU BUNDY
Úvodem trocha matematiky:
Dobrá bunda + špatná kapuce = špatná bunda

Kdybychom pozorovali nakupující, zjistíme, že většina z nich si vybírá bundu především tak, že se v ní nakrucuje před zrcadlem, mává rukama, počítá kapsy a prohlíží visačky s magickými šipičkami prostupujících vodních par. Jedna z nejdůležitějších částí bundy, kapuce, bývá objevována až doma. „To je skvělé, ono to má i kapuci!" pronese nadšeně turista začátečník a je v klídku. Zkušený borec však ví, že „oblek hlavy" bylo potřeba už při nakupování důkladně vyzkoušet:
– zapneme-li bundu až ke krku, vznikne jakýsi „chomout", který nesmí trčet vpřed, protože by tudy utíkalo teplo a pršelo do bundy. „Chomout" musí jít tedy stáhnout a to i tehdy, když není kapuce na hlavě;
– předozadní stahovačka (na sucháč či svorku) zajistí, že kapuce napadá přes oči. Kapuce musí jít vyladit na různě velké hlavouny, přes čepice s bambulí a u horolezeckých bund třeba i přes přilbu;
– pokud má kapuce krátký „krk", bude její používání utrpením. Bunda bude vlastně viset na hlavě a ne na ramenou, což po nasazení batohu způsobí, že hlava zůstane zafixována v jedné poloze a k dalšímu prohlížení krás přírody bude nutno otáčet celým člověkem;
– stahovačka obličejového obvodu umožní s rostoucím mrazem schovat postupně bradu, čelo, tváře a nakonec i nos. Pokud dojde při kapotování obličeje k přílišnému zúžení průhledu, měl by i tento jít vyregulovat;
– některé horolezecké bundy mají dvě výměnné (odpojitelné) kapuce. Větší je určena pro použití v extrémních podmínkách a s přilbou;
– některé cyklistické pláštěnky mají kapuci okolo očí z průhledného materiálu, aby nedocházelo k omezení periferního vidění, tolik potřebného pro bezpečnou jízdu;
– pokud má být kapuce nepromokavá, musí být švy přelepeny;
– kovové drobnosti na kapuci, které se dotýkají obličeje a zejména rtů, mohou v mrazu působit problémy, volné šňůrky s uzlíky a svorkami ve větru švihají do obličeje;
– síťovaná podšívka v kapuci zachytává o sponky ve vlasech a náušnice, nalétá za ni sníh a není proto příliš vhodná.